Slovník


Bezhotovostní obchod s cizí měnou
nákup nebo prodej peněžních prostředků v české nebo cizí měně za peněžní prostředky v jiné měně, který se uskutečňuje bezhotovostním převodem peněžních prostředků z platebního účtu nebo na platební účet.
Den valuty
okamžik, ke kterému je platební transakce evidována pro potřeby výpočtu úroku z peněžních prostředků na platebním účtu.
Deviza
cizí měna v bezhotovostní podobě.
Devizový, tzv. spotový obchod
viz. Bezhotovostní obchod s cizí měnou.
Doklad o provedení platebního příkazu
potvrzení průběh platební služby a parametrů směny cizích měn, odeslaný plátci po odepsání peněžních prostředků z platebního účtu platební instituce.
IBAN
mezinárodně standardizovaná forma čísla účtu, která byla vytvořena v součinnosti s Evropským výborem pro bankovní standardy (European Committee for Banking Standards, ECBS), a která umožňuje jednoznačnou identifikaci účtu, země a bankovní instituce příjemce platby v případě zahraničních převodů.
Informace plátci po přijetí platebního příkazu
potvrzení podmínek bezhotovostního obchodu s cizí měnou, sjednaného mezi platební institucí a klientem, které platební instituce poskytne klientovi neprodleně po přijetí platebního příkazu.
Inkaso
pokyn k provedení zpravidla pravidelné platby z účtu klienta, přičemž příkaz k tomuto úkonu dává bance subjekt, který je k majiteli účtu v postavení věřitele.
Instrukce
souhrnné zkrácen označení informace plátci po přijetí platebního příkazu.
Jedinečný identifikátor
kombinace písmen, číslic nebo symbolů, kterými se podle určení poskytovatele identifikuje uživatel nebo jeho účet při provádění platebních transakcí.
Komunikační kanál
dohodnutý způsob výměny informací mezi klientem a platební institucí s cílem věrohodně zachytit sjednané podmínky nebo průběh realizace platební služby.
Konfirmace
potvrzení o podmínkách devizového obchodu, které bylo nahrazeno obsahově podobným dokladem Informace plátci po přijetí platebního příkazu.
On-line obchodování
okamžitý bezhotovostní převod peněžních prostředků.
Peněžní prostředky
bankovky, mince a bezhotovostní peněžní prostředky.
Plátce
uživatel, z jehož platebního účtu mají být odepsány peněžní prostředky k provedení platební transakce nebo který dává k dispozici peněžní prostředky k provedení platební transakce.
Platební instituce
právnická osoba, která je oprávněna poskytovat platební služby na základě povolení České národní banky k činnosti platební instituce.
Platební titul
číselný identifikátor účelu peněžní úhrady zahraniční platby (aktuální seznam platebních titulů je v číselníku BA0030 České národní banky).
Platební příkaz
pokyn poskytovateli, jímž plátce nebo příjemce žádá o provedení platební transakce.
Platební služba ve znění povolení ČNB k činnosti platební instituce uděleného společnosti EXCHANGE s.r.o.
provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (platební službou není směnárenská činnost); jinými slovy jedná se o převod peněžních prostředků dle pokynů klienta přímo na bankovní účet a z bankovního účtu platební instituce, vedených u jiné banky nebo platební instituce.
Platební transakce
vložení peněžních prostředků na platební účet, výběr peněžních prostředků z platebního účtu nebo převod peněžních prostředků.
Platební účet
účet, který slouží k provádění platebních transakcí.
Poplatek
výše úplaty za provedení platebního příkazu, kterou je klient povinen platební instituci uhradit.
Příjemce
uživatel, na jehož platební účet mají být podle platebního příkazu připsány peněžní prostředky nebo jemuž mají být podle platebního příkazu peněžní prostředky dány k dispozici.
Rámcová smlouva o poskytování platebních služeb
je smlouva uzavřená mezi platební institucí a klientem, obecně vymezující poskytování platebních služeb platební institucí klientovi a opravňující platební instituci přijímat od klienta platební příkazy v souladu s povolením České národní banky k činnosti platební instituce.
SEPA platby
zjednodušené platby mezi členskými státy Evropské unie nebo jinými smluvními státy Dohody o Evropském hospodářském prostoru.
Servisní banka
jakákoliv banka, u které má platební instituce vedené platební účty používané pro provádění platebních služeb.
SWIFT kód (nebo též BIC kód)
osmi až jedenácti místný alfanumerický kód sloužící k identifikaci banky v mezinárodním platebním styku.
Valuta
cizí měny v hotovostní podobě.
VIP kurz
výhodnější kurz pro klienty, kteří splní podmínky pro získání VIP kurzu.
Zahraniční platba
bezhotovostní převod peněžních prostředků v české i cizí měně do a ze zahraničí a v cizí měně mezi tuzemci i cizozemci v České republice, pokud není platební účet plátce i příjemce vedený u stejné platební instituce.

Slovník

Česká národní banka (ČNB) a euro – klíčová instituce v procesu přípravy na zavedení eura. Hlavním úkolem centrální banky bude především zavedení bankovek a mincí do oběhu, stažení národní měny, přizpůsobení platebních systémů a spolupráce s bankovním sektorem a dalšími institucemi poskytujícími finanční služby při přechodu na euro. Vedle vlády se bude zásadním způsobem podílet na rozhodnutí, zda a kdy ČR požádá o vstup do ERM II. Z důvodu splnění institucionálních podmínek pro vstup do eurozóny bude nevyhnutelné provést změnu zákona o ČNB, resp. připravit jeho nové znění, neboť soulad zákona se Smlouvou o založení ES a Statutem ESCB a ECB bude předmětem hodnocení v konvergenční zprávě. Role ČNB bude významná pro zabezpečení hladkého přechodu rozhodovacích pravomocí v oblasti měnové politiky na ECB a přenos dalších kompetencí. ČNB se zásadně podílí na činnosti NKS a gesčně zastřešuje činnost pracovní skupiny pro finanční sektor a podílí se společně s ministerstvem financí na řízení činnosti pracovní skupiny pro komunikaci; zástupci ČNB jsou ve všech pracovních skupinách NKS. 

Duální cirkulace (duální oběh) –relativně krátké období (v případě ČR 
v délce trvání dvou kalendářních týdnů) po zavedení eura, po kterou bude 
možné platit v hotovosti v korunách i v eurech. Na hotovostní platby 
v korunách by se mělo vracet v euroměně. Jedná se o období, kdy jsou v 
oběhu obě měny, přičemž euro má status zákonného platidla a koruna je 
postupně stahována.

Duální označování cen – uvádění cen a peněžních částek v národní měně i 
v euru. Způsob duálního označování v jednotlivých konkrétních případech 
bude rozdílný v závislosti na druhu zboží nebo poskytované služby. 
Z časového hlediska půjde o období navazující na zrušení dočasné výjimky 
pro zavedení eura a stanovení přepočítacího koeficientu pro vztah mezi 
korunou a eurem Radou EU. S duálním uváděním cen by se mělo začít 
zhruba měsíc po stanovení přepočítacího koeficientu a mělo by pokračovat 
zhruba 1 rok po zavedení eura v ČR. 
ECOFIN – Rada EU ve složení ministrů financí a hospodářství členských 
zemí. 
ERM II – mechanismus fixních směnných kursů, ve kterém se musí měna 
každé země usilující o vstup do eurozóny účastnit minimálně 2 roky před 
hodnocením konvergence; cílem mechanismu je připravit ekonomiku dané 
země na fungování v měnové unii. Měna země, která se účastní v ERM II má 
stanovenu centrální paritu oproti euru a šíři fluktuačního pásma pro pohyb 
devizového kurzu. ERM II je založeno na základě mezivládní úmluvy 
(arrangement) a obsahově navazuje na čl. 121 Smlouvy o založení ES a na 
její Protokol o kritériích konvergence. ERM II bylo ustaveno Rezolucí 
Evropské Rady v Amsterdamu 16. června 1997. Podmínkou vstupu je účast 
v dohodě centrálních bank, k níž ČNB přistoupila 29. 4. 2004. Záměrem ČR 
(vyjádřeným ve Strategii přistoupení ČR k eurozóně) je setrvat v ERM II 
pouze po nezbytně dlouhou dobu, tj. omezit členství v systému směnných 
kurzů na 2 roky před vypracováním konvergenční zprávy, která by vyústila 3
do rozhodnutí Rady o zrušení výjimky pro zavedení eura. V realitě však bude 
pobyt v ERM II z technických důvodů delší – půjde o cca 2,5 - 2 a 3/4 roku 
před vstupem do eurozóny. Vstup ČR do systému by se tedy měl odehrát 
brzy na jaře roku "€-3". 
Euro a nové členské země EU – závazek zavést jednotnou měnu byl 
součástí podmínek pro vstup nových členských zemí do EU. Euro by tedy 
mělo být zavedeno ve všech nových členských zemích, pokud budou splněny 
podmínky dle čl. 121 Smlouvy o založení ES. V současné době mají tedy 
nové členské země EU dočasnou výjimku pro zavedení eura na rozdíl od 
„starých členských zemí" Velké Británie a Dánska. Načasování procesu 
vedoucího ke splnění kritérií pro zavedení eura je politickým rozhodnutím, 
centrální banky plní v celém procesu převážně analytickou a technickou roli. 
Jejich role je však zásadní při udržování cenové stability a dále v procesu 
přístupu do ERM II a při naplňování jeho mechanismu. 
Dle článku 121 je vyžadována především kompatibilita národní 
legislativy vč. legislativy národních centrálních bank s čl. 108 a 109 Smlouvy 
o založení ES a se Statutem ESCB a ECB a splnění ekonomických 
(maastrichtských) kritérií – cenová stabilita, dlouhodobé úrokové sazby, 
stabilita veřejných financí a dále účast v systému měnových kurzů ERM II po 
dobu minimálně dvou let. Kritéria pro vstup do eurozóny jsou dána 
Smlouvou o založení ES a jejich plnění je pravidelně každé 2 roky nebo na 
žádost členské země s výjimkou pro zavedení eura posuzováno na základě
konvergenčních zpráv Evropské komise a ECB. Pokud jsou kritéria splněna, 
Rada (ECOFIN) po projednání Evropskou radou a po konzultaci s Evropským 
parlamentem rozhodne o zrušení výjimky pro zavedení eura. Kritéria plní 
členský stát průběžně, pro splnění kritéria kursové stability je však nutné 
členství v ERM II, přičemž načasování vstupu do tohoto systému je plně v 
kompetenci členského státu.

Eurozóna – označení pro integrační uskupení členských států Evropské 
unie, které zavedly euro a na jejichž území je zákonným platidlem měnová 
jednotka euro.

Evropská centrální banka (ECB) – právním východiskem pro jednotnou 
měnovou politiku je Smlouva o založení Evropského společenství a Protokol o 
Statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. 
Na základě tohoto statutu byla 1. června 1998 ustavena ECB i Evropský 
systém centrálních bank (ESCB). ECB byla založena jako řídící součást 
ESCB. Pro tu část ESCB, kde bylo zavedeno euro, je používáno označení 
Eurosystém. ECB a národní centrální banky v něm společně vykonávají 
činnost, kterou byly Smlouvou a Statutem pověřeny. ECB má právní 
subjektivitu. 
Evropský systém centrálních bank (ESCB) – ESCB se skládá z ECB a 
národních centrálních bank všech členských států EU (článek 107 odst. 1 
Smlouvy) bez ohledu na to, zda zavedly, nebo nezavedly euro. 4
Eurosystém – Eurosystém se skládá z ECB a národních centrálních bank 
zemí, které zavedly euro (viz heslo eurozóna). V rámci Eurosystému vykonává 
ECB řídící roli, zatímco v rámci celého ESCB roli koordinační. Eurosystém a 
ESCB budou souběžně fungovat, dokud se všechny členské státy EU 
nestanou členy eurozóny. 
Přepočítací koeficient – nevratný a neměnný kurz určený Radou EU, 
kterým se přepočítají částky v národní měně (korunách) na částky v eurech. 
Je stanoven na 6 platných číslic ve formátu 1 € = xxxxxx jednotek národní 
měny. Přepočítací koeficienty jsou stanoveny nařízením Rady č. 2866/ 98 
včetně jeho novel. Pro přepočet jsou nařízením Rady (ES) č. 1103/97 ve 
znění nařízení Rady č. 2595/ 2000 stanovena závazná pravidla 
zaokrouhlování. Další podrobnosti budou vloženy do předpisů k zavedení 
eura v ČR.. 
Frontloading – předzásobení bank eurobankovkami a euromincemi v době
před jejich uvedením do oběhu. 
Hospodářská a měnová unie (HMU) – Hospodářská a měnová unie je 
proces, kterým dochází k harmonizaci hospodářských a měnových politik 
členských států EU včetně zavedení jednotné měny. Byla tématem jedné ze 
dvou mezivládních konferencí v prosinci 1990. Smlouva o založení ES 
stanoví, že HMU bude realizována ve třech etapách: 
1. první etapa (1. červenec 1990 až 31. prosinec 1993): volný pohyb 
kapitálu mezi členskými státy, užší spolupráce hospodářských 
politik a užší spolupráce mezi centrálními bankami; 
2. druhá etapa (1. leden 1994 až 31. prosinec 1998): konvergence 
hospodářských a měnových politik členských států (k zajištění 
cenové stability a zdravých veřejných financí); 
3. třetí etapa (od 1. ledna 1999): zahájení činnosti Evropské centrální 
banky, fixování měnových kurzů zemí eurozóny a zavedení jednotné 
měny. 
Dne 1. ledna 1999 11 členských států zavedlo jednotnou měnu euro. 
Čtyři členské státy nepřijaly jednotnou měnu, buď proto, že se tak rozhodly v 
rámci protokolů přičleněných ke Smlouvě o založení ES, které jim tuto 
možnost poskytují – tzv. neúčastnická doložka, tj. opt-out (Velká Británie a 
Dánsko), nebo proto, že nesplnily konvergenční kritéria určená 
Maastrichtskou smlouvou (Švédsko a Řecko). Řecko se stalo dvanáctou zemí 
eurozóny 1. ledna 2001. Členem HMU se ČR stala automaticky (s dočasnou 
výjimkou pro zavedení eura) po přistoupení k EU. 
Konverze cen – přepočtení peněžních hodnot v českých korunách na eura, 
případně i opačně s použitím přepočítacího koeficientu. S konverzí cen 
souvisí i uvádění cen a peněžních částek v obou měnách najednou – duální 
označování. 5
Kritéria pro přistoupení k eurozóně – členské země musí pro přijetí eura 
dosáhnout vysokého stupně udržitelné hospodářské konvergence, která je 
vyhodnocována na základě plnění tzv. "maastrichtských kritérií konvergence" 
uvedených v článku 121 Smlouvy o založení ES a dále podrobněji 
upravených v tzv. Protokolu o konvergenčních kritériích1 připojeném ke 
Smlouvě o založení ES. Jedná se o tato kritéria: 
• kritérium "dosažení vysokého stupně cenové stability", které 
znamená, že "členský stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou 
cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace měřenou v průběhu 
jednoho roku před provedeným šetřením, jež nepřekračuje o více 
než 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských států, 
které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků", 
• kritérium "udržitelnosti veřejných financí", které znamená, že v 
době šetření se na členský stát nevztahuje rozhodnutí Rady o 
existenci nadměrného schodku podle článku 104 odst. 6 Smlouvy o 
založení ES, přičemž Rada rozhoduje o existenci nadměrného 
schodku podle: 
o poměru plánovaného nebo skutečného schodku veřejných 
financí k HDP v tržních cenách, který by neměl překročit 3 %, 

o poměru veřejného zadlužení k HDP v tržních cenách, který by 
neměl překročit 60 %. 
Při hodnocení, nakolik je plněn požadavek fiskální disciplíny, jsou však 
brány v úvahu i další faktory stanovené ve Smlouvě o založení ES a 
souvisejících aktech práva EU, jako jsou dosavadní postup snižování 
rozpočtové nerovnováhy, příp. existence výjimečných a dočasných faktorů, 
které k takové nerovnováze přispívají. U členských států s mírou veřejného 
dluhu k HDP překračující 60 % se předpokládá, že ji budou uspokojivým 
tempem snižovat k doporučované hodnotě. 
• kritérium "kurzové stability" se rozumí "dodržování normálního 
fluktuačního rozpětí stanoveného mechanismem směnných kurzů
Evropského měnového systému po dobu alespoň dvou let, aniž by 
došlo k devalvaci vůči měně jiného členského státu". Při hodnocení, 
nakolik je toto kritérium plněno, je kladen důraz na to, aby se 
směnný kurz vůči euru blížil centrální paritě. Zohledňovány jsou 
však i další faktory, které mohly vést k apreciaci směnného kurzu. 
• kritérium "konvergence úrokových sazeb" se odráží v úrovni 
dlouhodobých úrokových sazeb a znamená, že "v průběhu jednoho 
roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková 
sazba členského státu nepřekračovala o více než 2 procentní body 
průměr úrokové sazby nejvýše tří členských států, které dosáhly v 
oblasti cenové stability nejlepších výsledků. Úrokové sazby se 
1 Přesný název protokolu je: Protokol o kritériích konvergence uvedených v článku 
121 Smlouvy o založení Evropského společenství 6
zjišťují na základě dlouhodobých státních dluhopisů nebo 
srovnatelných cenných papírů, s přihlédnutím k rozdílnému 
vymezení pojmů v jednotlivých členských státech". 
Hodnocení však zohledňuje i další faktory jako jsou "výsledky integrace 
trhů, situace a vývoj běžného účtu platební bilance a posouzení vývoje 
nákladů na jednotku pracovní síly a jiných cenových indexů". Plnění 
konvergenčních kritérií je pravidelně monitorováno Evropskou komisí a 
Evropskou centrální bankou v konvergenčních zprávách, vypracovaných dle 
čl. 121 Smlouvy o založení ES. 
Dalším maastrichtským kritériem, které na rozdíl od předchozích 
nemá výslovně ekonomický charakter, je požadavek na dosažení nezávislosti 
národní centrální banky a uvedení jejího statutu, resp. legislativy upravující 
její postavení do plného souladu se Smlouvou o založení ES a Statutem 
ESCB a ECB. 
Kritéria sladěnosti s eurozónou – vstupem do eurozóny ztratí ekonomika 
nezávislou měnovou politiku (tj. možnost používat úrokové sazby a měnový 
kurz jako nástroje přizpůsobení se ekonomickým šokům). Pro 
makroekonomickou stabilitu existují po přijetí společné měny určitá rizika a 
velikost těchto rizik zkoumají tzv. analýzy sladěnosti (vysoká míra sladěnosti 
snižuje náklady a zvyšuje přínosy jednotné měny; existence funkčních 
přizpůsobovacích mechanismů snižuje náklady a dostatečná je pak i nižší 
míra sladěnosti). V České republice je v návaznosti na usnesení vlády č. 
1026 ze dne 13. října 2003 tato připravenost ekonomiky na přijetí eura 
vyhodnocována jednou ročně vládě předkládaným materiálem "Vyhodnocení 
plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické 
sladěnosti ČR s eurozónou". 
Madridský scénář (scénář s přechodným obdobím) – jeden z možných 
scénářů zavedení eura; využívá přechodného období, kdy je euro zavedeno 
nejprve v bezhotovostní podobě a národní měna se stává podjednotkou eura 
(tzv. nesetinnou denominací podle přepočítacího koeficientu). Během 
přechodného období si bankovky a mince znějící na národní měnu 
zachovávají platnost, bankovky a mince v euru nejsou oficiálním platidlem a 
mezi bezhotovostním a hotovostním zavedením eura existuje přechodné 
období v maximální délce tří let. V bezhotovostním styku lze používat jak 
národní měnové jednotky, tak i euro, přičemž je uplatňováno pravidlo 
dobrovolnosti. 
Měnová suverenita – nezávislý výkon měnové politiky jako nástroje 
ovlivňování ekonomiky, který je prováděn centrální bankou dané země. Po 
vstupu do eurozóny dochází ke ztrátě této měnové suverenity, kde 
rozhodovací pravomoc při stanovení měnové politiky přechází na Evropskou 
centrální banku (ECB). Národní centrální banky zemí eurozóny (viz heslo 
Eurosystém) se podílí na výkonu společné měnové politiky. 7
Ministerstvo financí ČR a euro – z usnesení vlády č. 1510 ze dne 23. 11. 
2005 vyplývá, že ministerstvo financí je gestorem celého procesu přípravy na 
zavedení eura. Je také gestorem pracovní skupiny NKS pro veřejné finance a 
veřejnou správu a společně s ČNB spolugestorem pracovní skupiny pro 
komunikaci. Ministerstvo financí se prostřednictvím národního koordinátora 
pro zavedení eura jako předsedy NKS podílí na řízení činnosti NKS a má 
zástupce ve všech pracovních skupinách. V rámci ministerstva financí je 
také zřízen Organizační výbor NKS, který zajišťuje organizační a 
administrativní zázemí procesu zavedení eura v České republice. 
Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR (NKS) – založena na 
základě usnesení vlády ČR č. 1510 ze dne 23. 11. 2005 jako základní 
jednotka institucionálního zajištění zavedení eura v ČR. Povaha NKS je 
meziresortní a skládá se ze zástupců ministerstva financí, České národní 
banky, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva vnitra, ministerstva 
zahraničních věcí, ministerstva informatiky, ministerstva spravedlnosti a 
úřady místopředsedy vlády pro evropské záležitosti. Cílem NKS je především 
vypracování Národního plánu zavedení eura v ČR (s termínem nově
stanoveným do konce března roku 2007 – viz usnesení vlády č. 1200 ze dne 
25. 10. 2006) a jeho realizace, koordinace procesu přípravy na zavedení eura 
(např. rozhodnutí o podobě komunikační strategie) a přijímání nezbytných 
doporučení vládě ČR (např. doporučení v otázce volby konkrétního scénáře 
zavedení eura v ČR). NKS rozhodla o zřízení pracovních skupin, jejichž 
účelem je především zpracování příslušné části Národního plánu zavedení 
eura v ČR a poskytování odborných informací pro strategické rozhodování 
NKS. Předsedou NKS je národní koordinátor zavedení eura v ČR, který byl 
jmenován výše uvedeným usnesením vlády. 
Národní koordinátor zavedení eura v ČR – předseda Národní koordinační 
skupiny pro zavedení eura jmenovaný vládou. Řídí činnost NKS, koordinuje 
činnost pracovních skupin NKS a koordinuje přípravy na zavedení eura 
v rámci celé České republiky, zejména pak zpracování a realizaci Národního 
plánu zavedení eura. 
Národní plán zavedení eura v ČR – dokument upravující proces přípravy 
na zavedení eura včetně popisu nezbytných opatření, která musí být 
v souvislosti se zavedením eura učiněna ve všech oblastech včetně
příslušných harmonogramů (tj. manuál, který musí obsáhlým způsobem 
odpovědět na otázky "co", "kdo", "kdy" a "jak"). Národní plán zavedení eura 
v ČR byl vypracován a předložen vládě ČR na základě usnesení č. 1510 ze 
dne 23. listopadu 2005 a následně schválen vládou dne 11. dubna 2007. 
Národní plán bude každoročně aktualizován, aby dostatečně reflektoval 
dosavadní zkušenosti z procesu přípravy na zavedení eura. Obsahem 
Národního plánu není kontrola plnění maastrichtských kritérií, ani sledování 
hospodářských politik, která mají splnění těchto kritérií zabezpečit, ale jedná 
se o dokument vymezující institucionálně-technickou stránku přípravy na 
zavedení eura. 8
Obecný zákon o zavedení eura – základní právní předpis, který 
v návaznosti na přímou použitelné předpisy EU upraví základní právní 
rámec pro zavedení eura. Měl by především obsahovat: obecná ustanovení o 
přechodu národní měny na euro včetně stanovení duálního oběhu; pravidla 
výměny oběživa, způsob přepočtu národní měny na euro; pravidla pro 
zaokrouhlování; pravidla pro duální oceňování; případné úpravy právních 
předpisů v souvislosti se zavedením eura a zmocňovací ustanovení, základní 
ustanovení týkající se kontroly a dozoru nad procesem přechodu k euru.
Organizační výbor NKS – je zřízen v rámci ministerstva financí pro zajištění 
organizačního a administrativního zázemí procesu zavedení eura v České 
republice. Vedoucí Organizačního výboru NKS je pak zástupcem národního 
koordinátora zavedení eura v ČR. Mezi hlavní činnosti tohoto výboru patří 
organizační podpora činnosti NKS, shromažďování a distribuce informací 
týkajících se praktických aspektů zavádění eura v jiných zemích EU, 
podpora vzájemné komunikace NKS a pracovních skupin a pracovních 
skupin navzájem, koordinace externí komunikace NKS a celkově koordinace 
aktivit průřezového charakteru.
PAN II – expertní skupina (plný název: Public Administration Network II), 
která je zřízena Evropskou komisí při DG ECFIN a sdružuje zástupce zemí, 
jež se připravují na zavedení eura. V rámci této skupiny jsou pravidelně
diskutovány technické, legislativní, procesní a další institucionální otázky 
zavedení eura, je vyhodnocován proces příprav v jednotlivých zemích a jsou 
zpracovávána doporučení pro další postup.
Phasing-Out – scénář zavedení eura s využitím období postupného zrušení. 
Tento scénář je možný pouze v kombinaci se scénářem "velký třesk" a jeho 
podstatou je pravidlo, že po určitou dobu po zavedení eura (max. však po 
dobu jednoho roku) je možné používat vybrané právní nástroje znějící na 
národní měnu (jde tedy o dílčí výjimku z obecné zásady, že po zavedení 
hotovostního eura nelze používat národní měnové jednotky v nových 
právních nástrojích), přičemž použití této zásady by mělo být časově a věcně
omezeno na určité oblasti. Platební úhrady jsou však možné pouze v eurech. 
Pracovní skupiny NKS – NKS rozhodla o ustavení těchto odborných 
pracovních skupin: pro legislativu, pro finanční sektor, pro komunikaci, pro 
veřejné finance a veřejnou správu, pro informatiku a statistiku, pro 
nefinanční sektor a ochranu spotřebitele. Účelem pracovních skupin je 
především vypracování příslušné kapitoly Národního plánu zavedení eura 
v ČR a jeho realizace, výstupy slouží jako základní podklad pro strategické 
rozhodování NKS. Činnost pracovní skupiny řídí a koordinuje její předseda a 
každé pracovní skupině byl určen gestor, kterým je úřad příslušného člena 
NKS.
Právní zásady k euru – v souvislosti se zavedením eura budou uplatňovány 
některé zásady vyplývající z evropské legislativy, kterou bylo zavedeno euro: 
nesmí být používán jiný přepočítací koeficient než ten, který bude stanoven 
Radou EU, zavedení eura nesmí ovlivnit platnost smluv a jiných právních 9
nástrojů; zavedení eura nesmí být důvodem jejich změny nebo ukončení; 
přepočítávání z korun na eura bude možné pouze na základě přijatých 
pravidel pro přepočítávání; zavedení eura nesmí poškodit občany a tuto 
zásadu musí odrážet přijatá pravidla pro přepočítávání. 
Předpisy EU k euru – Evropská měnová unie spadá do výlučné pravomoci 
Evropského společenství, které stanoví její právní rámec. V primárním právu 
jsou jeho součástí články 105 – 124 Smlouvy o založení ES, Protokol o 
Statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, 
Protokol o konvergenčních kritériích a též Protokol o postupu při 
nadměrném schodku. Pro nové členy EU je významné ustanovení čl. 4 Aktu 
o podmínkách přistoupení k EU, na jehož základě se nové členské země
účastní hospodářské a měnové unie s dočasnou výjimkou pro zavedení eura. 
V oblasti sekundárního práva v současné době upravují zavedení eura 
a jeho používání především tři základní nařízení Rady ES přijatá v letech 
1997/1998 v souvislosti se zavedením eura a následně novelizovaná při 
rozšíření eurozóny o Řecko a také v souvislosti s předpokládaným zavedením 
eura v některých nových členských zemích EU v blízké budoucnosti: 
• nařízení Rady č. 1103/ 97 ze dne 17. června 1997 o určitých 
ustanoveních týkajících se zavedení eura ve znění nařízení Rady č. 
2595/ 2000; 
• nařízení Rady č. 974/ 98 ze dne 3. května 1998 o zavedení eura ve 
znění nařízení Rady č. 2596/ 2000 a č. 2169/2005; 
• nařízení Rady č. 2866/ 98 ze dne 31. prosince 1998 o přepočítacích 
koeficientech mezi eurem a měnami členských států zavádějících 
euro ve znění nařízení Rady č. 1478/ 2000 a č. 1086/ 2006. 
Přechodné období – období mezi zavedením bezhotovostního a hotovostního 
eura. V hotovosti existuje jen národní měna, která má status zákonného 
platidla, bezhotovostní platební styk může probíhat jak v národní měně, tak i 
v eurech. Při vzniku eurozóny trvalo přechodné období od 1. 1. 1999 do 
31. 12. 2001. Scénáře zavedení eura "velký třesk" a "Phasing-Out" 
s přechodným obdobím nepočítají. 
Referendum k euru – Česká republika se k přijetí eura zavázala podpisem 
Aktu o přistoupení ČR k EU (dále jen Akt). S podmínkami vstupu, které jsou 
obsaženy v Aktu o přistoupení vyslovili občané v referendu souhlas. 
V souladu s čl. 4 Aktu se ČR účastní Hospodářské a měnové unie jako stát, 
na který se vztahuje (dočasná) výjimka ve smyslu čl. 122 Smlouvy o založení 
ES. Na základě čl. 2 Aktu se ČR zároveň zavázala dodržovat právo 
Evropského společenství, jehož součástí jsou i tzv. maastrichtská 
konvergenční kritéria podmiňující přijetí eura, resp. vstup do eurozóny. Po 
splnění konvergenčních kritérií a vyjádření vůle České republiky do eurozóny 
vstoupit, rozhodne Rada EU, na doporučení Evropské komise, o vstupu ČR 
do eurozóny. Plnění konvergenčních kritérií vyhodnocují Evropská komise a 
Evropská centrální banka pravidelně či na žádost členského státu 
mimořádně, v rámci tzv. Konvergenčních zpráv dle čl. 121, resp. 122 
Smlouvy o založení ES. Celá procedura přijetí eura je určena platným 
právem Evropského společenství a je pro ČR závazná. S ohledem na závazek 10
ČR splnit tzv. maastrichtská konvergenční kritéria a následně přijmout euro 
by případné referendum k přijetí eura v ČR mohlo mít nanejvýš konzultační 
charakter, resp. mohlo by se vztahovat pouze k otázce jeho konkrétního 
načasování, protože v případě odmítnutí eura jako takového by se Česká 
republika dostala do rozporu se svými závazky vyplývajícími z členství v EU. 
Scénáře zavedení eura – k přijetí eura může dojít na základě tří základních 
scénářů, které se odlišují jednotlivými fázemi zavedení eura do 
bezhotovostního a hotovostního oběhu a délkou přechodného období. 
Smlouva o založení ES přímo neupravuje otázku scénáře přechodu na 
jednotnou měnu, to je upraveno sekundárním právem, konkrétně nařízením 
Rady č. 974/ 98 ve znění pozdějších předpisů. Toto nařízení z věcného 
hlediska definuje tyto možné scénáře zavedení eura: 
• scénář s využitím přechodného období (tzv. madridský scénář) 
• jednorázový přechod na euro, tzv. "velký třesk" (též označovaný jako 
Big Bang) 
• jednorázový přechod na euro s využitím fáze postupného zrušení, 
tzv. Phasing-Out. 
Volba konkrétního scénáře zavedení eura je na rozhodnutí země
usilující o vstup do eurozóny. 
Strategie přistoupení ČR k eurozóně – materiál upravující základní rámec 
pro přijetí eura, který byl zpracován ve spolupráci Ministerstva financí ČR, 
Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a České národní banky a byl schválen 
usnesením vlády č. 1026 ze dne 13. října 2003. Na základě vládního 
usnesení č. 1231 ze dne 25. října 2006 bylo v souvislosti s vyhodnocením 
plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické 
sladěnosti České republiky s eurozónou rozhodnuto, aby Česká republika 
neusilovala v roce 2007 o vstup do kurzového mechanismu ERM II a 
ministru financí bylo uloženo, aby ve spolupráci s guvernérem České 
národní banky posoudil strategii zavedení eura v České republice. Výsledky 
tohoto posouzení mají být předloženy vládě v termínu do 31. srpna 2007. 
Statut ECB – upravuje postavení Evropské centrální banky (ECB) a základní 
pravidla jejího fungování; je součástí (protokolem) Smlouvy o založení ES. 
Subfrontloading – sekundární předzásobení: předzásobení obchodů a 
podniků eurem a zabezpečení včasné distribuce hotovosti obyvatelstvu 
přípravou bankomatů, hotovostních výběrů a pošt. Realizace tohoto postupu 
navazuje na úspěšné předzásobení bank eurovbankovkami a euromincemi 
(viz též frontloading). Oficiálně je možné předzásobení obyvatelstva pouze 
mincemi ve zvláštních sadách (starter kits). 
TARGET – transevropský expresní automatizovaný systém hrubého 
zúčtování v reálném čase. Je to systém pokrývající evropské teritorium, který 
slouží pro zúčtování plateb v euru v reálném čase, a to zejména pro potřeby 
výkonu měnové politiky v rámci eurozóny. ČR se musí nejpozději se vstupem 11
do eurozóny napojit na tento systém, resp. na TARGET II (v současnosti 
probíhá v rámci EU příprava na přechod na tento nový systém). 
"Velký třesk" (scénář jednorázového přechodu na euro) – také označován 
jako "Big Bang"; jeden z možných scénářů zavedení eura; jednorázové 
zavedení eura, tj. jeho současné zavedení do hotovostního a bezhotovostního 
oběhu bez přechodného období. Od zavedení hotovostního eura mohou nově
vydané právní nástroje (např. faktury, účtenky, smlouvy a jiné dokumenty 
obsahující peněžní částky) znít pouze na euro, dosavadní právní nástroje 
znějící na národní měnové jednotky se přepočtou pomocí přepočítacího 
koeficientu. Vláda ČR schválila variantu jednorázového komplexního 
přechodu na euro se současným zavedením bezhotovostního i hotovostního 
eura v jeden časový moment jako scénář zavedení eura v České republice, a 
to usnesením č. 1200 ze dne 25. října 2006. 
Výjimka pro zavedení eura – dočasná úleva členské země EU z povinnosti 
zavést euro jako měnu a zákonné platidlo, již mají nové členské země EU do 
doby, než splní potřebná kritéria pro zavedení eura (tzv. maastrichtská 
konvergenční kritéria). Striktně vzato tato výjimka dle čl. 122 Smlouvy o 
založení ES, která znamená, že na členský stát s výjimkou se nepoužijí 
některá ustanovení Smlouvy, zejména pak zavedení eura, je svojí podstatou 
odkládací podmínkou. Po splnění příslušných podmínek (viz heslo Kritéria 
přistoupení k eurozóně) zruší výjimku Rada EU a to na základě zpráv 
vypracovaných Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou dle čl. 121 
odst. 1 Smlouvy o založení ES.


Kalkulačka měn

Množství:
Měna:

Převod na:

Prohodit měny

Kurzy měn

1CAD17.345
1CNY3.277
1EUR25.510
1GBP30.550
1PLN5.971
100SKK89.059
1USD22.831

Událostí na US akciových trzích ze dne 31.3.2011:

Akciové trhy ukončily čtvrteční seance ve smíšených hodnotá...

Událostí na US akciových trzích ze dne 1.4.2011:

Akciové trhy ukončili pateční obchodní seanci v zelených ...

Energetická společnost ČEZ oznámila, že v pátek odstavila 4. blok jaderné elektrárny Dukovany z důvodu netěsnosti potrubí. Doba, po kter...

Energetický gigant ČEZ oznámil, že vyplatí znovu dividendu za rok 2010 z 50-60 % zisku a to ve výši 50 Kč na akcii. Tato výše znamená 5,...

Událostí na US akciových trzích ze dne 4.4.2011:

Akciové trhy první den v týdnu v neutrálních číslech...

Sobota 14.12. 2019Praha 11:57New York 05:57Londýn 10:57Waršava 11:57Moskva 13:57Hong Kong 17:57Tokio 18:57